Probiotika, kdo by je měl užívat a jaké kmeny?

Probiotika…jsou opravdu tak důležitá a prospěšná? Kdo by je měl užívat? A nestačil by obyčejný jogurt?

Ačkoliv je pojem PROBIOTIKA stále omílaný v reklamách či v různých doporučeních, na různých letáčcích či webech o zdraví se dočtete, že jsou pro lidský organismus a jeho správnou funkci důležitá, ale přesto mnoho lidí nemá zcela jasno, o co přesně jde a jestli je opravdu tak důležité, probiotika užívat. Proto jsem si pro vás připravila souhrn informací o probioticích a stručný přehled nejčastějších probiotických kmenů a rodů.

V našem střevě žijí milióny bakterií – tzv. střevní mikrobiom, který získáváme postupně ještě v mateřském lůně a ihned po narození, a který se dále mění a vyvíjí během našeho dalšího života. Tomuto procesu se říká kolonizace. Složení střevního mikrobiomu je dáno stylem stravování, životním stylem, ale i tím, zda konzumujeme léky, jakou vodu pijeme, či jaké kosmetické a hygienické prostředky používáme.
Zejména antibiotika likvidují esenciální střevní bakterie a jejich nadužívání je spojeno se zvýšením množství patogenních baktérií.

PROBIOTIKA nejsou PREBIOTIKA. Prebiotika jsou v podstatě potravou pro zdravý střevní mikrobiom, tedy bakterie. Jedná se o nestrávenou vlákninu, zdrojem může být například česnek, cibule, chřest, oves, ječmen, pórek či další potraviny, které obsahují rezistentní škroby.

PROBIOTIKA:

  • Jedná se o nepatogenní mikroorganismy, které jsou podávány s cílem zlepšit mikrobiální rovnováhu střev.

PROČ JSOU PROBIOTIKA PROSPĚŠNÁ?

  • Pokud žijí ve střevech silné probiotické kultury mikroorganismů, brzdí růst nežádoucích patogenních mikroorganismů. POZOR! Platí to i naopak.
  • Zlepšují funkci střev.
  • Udržují správné pH ve střevě.
  • Optimální střevní mikroflóra usnadňuje trávení. Naopak přemnožené patogenní mikroorganismy mohou inhibovat vstřebávání důležitých živin do organismu.
  • Regulují ukládání tuků v těle. Nerovnovážný střevní mikrobiom mimo jiné přispívá k nadváze a obezitě.
  • Mají antikarcinogenní a imunostimulační vlastnosti.
  • Syntetizují některé bioaktivní mastné kyseliny.
  • Syntetizují některé vitamíny a enzymy.
  • Mohou mít pozitivní vliv na některé alergie a nemoci.
  • Zlepšují stav chronických metabolických onemocnění, jako jsou cukrovka, nealkoholické ztučnění jater či obezita.

KDO BY JE MĚL UŽÍVAT?

  • Jsou bezpečná pro kojence, děti, dospělé a starší pacienty. V tomto článku se rozepisuji na téma probiotika u novorozenců a dětí a jejich možné účinky.
  • Snižují rizika průjmu spojeného s užíváním antibiotik.
  • Snižují četnost výskytu průjmu způsobeného některými bakteriemi. Včetně tzv. cestovatelských průjmů.
  • Užívání probiotik snižuje míru remise ulcerózní kolitidy u dospělých osob.
  • Zlepšuje stavy bolestí břicha a syndromu dráždivého tračníku u dětí i dospělých.
  • U předčasně narozených dětí snižuje užívání probiotik výskyt nekrotizující enterokolitidy a úmrtnosti u předčasně narozených dětí. Opět viz můj článek zde
  • Mírní problémy spojené s intolerancí laktózy (pozor, zde se však musíte zaměřit na probiotika, která nejsou pěstěna na mléčném médiu!, takováto hypoalergenní probiotika najdete na eshopu puravia.cz a konkrétně zde)

KDO BY MĚL BÝT OPATRNÝ PŘI UŽÍVÁNÍ PROBIOTIK?

  • Těhotné a kojící ženy – užívání probiotik je vhodné, ale je třeba vybrat takové, které jsou prospěšné pro vás a vaše dítě a nezpůsobí vám případné komplikace. Vždy se poraďte se zkušeným terapeutem, například v naší poradně, kterou vedu pro vás zdarma poradna@cz
  • Novorozenci a děti – probiotika jsou vhodné, ale opět je zapotřebí zvolit takové, které budou dítěti vyhovovat a přinesou mu užitek. Velmi bezpečná a účinná i pro alergické děti s ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) či s HIT (histaminová intolerance) jsou Gutpro infant (od narození do cca 2-3 let) a od 2-3 let pak Gutpro powder .
  • Starší pacienti a osoby se sníženou funkcí imunity – probiotika mohou zlepšit zdravotní stav, ale je nutné vybrat taková, která budou takovou funkci plnit a nezpůsobí uživateli potíže.
  • Pacienti s výrazně sníženou imunitou (například při onkologické léčbě, HIV/AIDS, po transplantaci orgánů) – zde je nutné být velmi obezřetný a konzultovat případné užívání probiotik s lékařem, protože se může stát, že probiotické kultury mohou napadnout organismus a způsobit zánět.

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI PROBIOTICKÝMI PŘÍPRAVKY A POTRAVINAMI, KTERÉ PROBIOTIKA PŘIROZENĚ OBSAHUJÍ?

Probiotické přípravkyFermentované potraviny a nápoje (například kefíry, jogurty, sýry, kimchi, kysané zelí, a další)
Známe přesné složení rodů a kmenů bakterií a jejich dávku.Neznáme přesné složení probiotických mikroorganismů. Zvláště pokud se jedná o „homemade“ výrobky, tak mohou být přítomny i divoké druhy bakterií. Také ve většině případů nemáme představu o dávce bakterií.
Přípravky jsou uzpůsobeny tak, aby probiotické mikroorganismy přežily co v nejhojnějším počtu působení žaludečních kyselin a byly schopny kolonizovat střeva.V potravině či nápoji musí být velmi mnoho probiotických bakterií, aby byla šance, že alespoň nějaké přežijí nepříznivé působení prostředí žaludku. Jedná se především o laktobacily a bifidobakterie, které netvoří spóry.
Pozor na konzervanty u některých typů potravin (zejména u kvašené zeleniny). Konzervační látky mohou aktivitu probiotických mikroorganismů úplně utlumit a potravina tak ztratí svůj probiotický význam. Je nutné se zajímat o složení potraviny.

(1,2,3,4,5,6,7,8)

Nejběžnější kmeny probiotických bakterií

Laktobacily

Lactobacillus spp. je velmi široký rod mikroorganismů, které běžně kolonizují zažívací trakt a močové cesty člověka. Najdeme je ale i u rostlin, v půdě a byly izolovány z mnoha typů potravin. Laktobacily zahrnují přes 150 popsaných druhů (například Lactobacillus. lactis, L. paracasei, L. reuteri, L. rhamnosus, L. acidophilus, L. brevis, L. casei, L. debrueckii, L. fermentum a další). Jedná se o bakterie, které neprodukují spóry, mají tyčinkový tvar a většina z nich produkuje kyselinu mléčnou. Ta má mimo jiné i efekt likvidovat některé jiné patogenní mikroorganismy v daném prostředí. Toho se využívá jak v organismu člověka, kdy se laktobacily používají jako probiotika pro zlepšení funkce střev, nebo je možné je využít i při léčbě vaginálních bakteriálních zánětů či infekcí močových cest. Bakteriocidní účinek mají laktobacily ale i díky produkci dalších sloučeni, jako jsou například další organické kyseliny, peroxid vodíku nebo bakteriociny. Svůj velký význam mají i v potravinářských technologiích, kdy se používají k výrobě fermentovaných potravin a nápojů. Kysané neboli fermentované potraviny jsou i zdrojem probiotických laktobacilů pro lidský organismus. Velkou výhodou těchto potravin je, že jsou v podstatě přírodně konzervovány a mají delší trvanlivost, než pouze výchozí surovina. A to právě díky antimikrobiálním účinkům metabolitů laktobacilů.

 Kdy je vhodné užívat laktobacily jako probiotika?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Dětské koliky
  • Dvanácterníkové vředy způsobené Helicobater pylori
  • Obezita (mimo jiné Lactobacilly pomáhají snižovat hladinu cholesterolu)
  • Lymská borelióza
  • Alergická drematitida, kopřivky, akné
  • Nesnášenlivost laktózy – zmírňují projevy nesnášenlivost laktózy
  • Vaginální záněty
  • Infekce močových cest
  • Respirační infekce u dětí
  • Jako prevenci běžných nachlazení
  • Posílení imunitního systému

(5,8,9,10,11,12)

Bifidobaterie

Členové rodu Bifidobacterium patří mezi první mikroby, které kolonizují lidský gastrointestinální trakt a mají pozitivní účinky na zdraví hostitele. Jedná se o běžné mikroorganismy, se kterými se setkáme i v přírodě, v půdě či vodě. Jsou tyčinkovitého tvaru, netvoří spóry a rostou v nepřítomnosti kyslíku. Je známo asi na 50 druhů, například Bifidobacterium breve, B. infantis, B. lactis, B. thermophilus, B. bifidum a další. Díky svému pozitivnímu účinku na zdraví člověka jsou přidávány do některých funkčních potravin, ale u většiny fermentovaných potravin se vyskytují běžně.  U novorozenců bylo prokázáno, že podávání Bifidobacterium breve snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy u dětí narozených před 34. týdnem těhotenství. Jiné výzkumy zase prokázaly, že bakterie rodu Bifidobacteria spp. působí preventivně vůči karcinomu střev a mají pozitivní vliv i při jeho léčbě.   I přes svůj pozitivní vliv na zdraví člověka jich je běžně ve střevech jenom 10 % z celkového počtu bakterií.

Jednou z hlavních funkcí těchto bakterií je trávení vlákniny a dalších komplexních sacharidů, které by jinak tělo nemohlo strávit. Při tom bifidobakterie produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Kromě toho se bifidobakterie podílejí i na produkci vitamínů B. Zajímavostí například je, že produkují i látky, které brání vstřebávání toxinů enterohemoragické Escherichia coli O157 do krve.

Kdy je vhodné užívat Bifidobakterie jako probiotika?

  • Průjem způsobený rotaviry
  • Průjem způsobený užíváním antibiotik
  • Při ulcerózní kolitidě – společně v kombinaci s laktobacily zlepšují stav pacienta a udržují remisi
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Preventivně působí vůči gastrointestinálním infekcím
  • Posílení imunitního systému

(4, 8, 13, 14, 15)

Bacillus

Bacillus spp. je poměrně široký rod bakterií a jako probiotika jsou považovány jen některé druhy, protože jsou i takové, co produkují enterotoxiny a způsobují onemocnění. Atraktivita toho rodu bakterií jako probiotik spočívá například i v tom, že mají poměrně dobrou schopnost přežít prostředí žaludečních kyselin a dostat se v hojném počtu do střev.  Mezi probiotické mikroby řadíme například Bacillus coagulans, který produkuje kyselinu mléčnou. Tento druh bakterie umí tvořit spóry, což znamená, že je schopen přežít i ve velmi nevhodných podmínkách. Je bohatě obsažen ve fermentovaných potravinách, jako jsou kyselé zelí, kimchi nebo jogurt.

Kdy je vhodné užívat Bacillus coagulans jako probiotikum?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Revmatoidní artritida (snižuje hladinu zánětlivých markerů)
  • Nadýmání
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Prevence onemocnění dýchacích cest
  • Posílení imunitního systému

POZOR! Bacillus coagulans může nevhodně reagovat s antibiotiky a imunosupresivy!

(16,17)

Streptococcus

Rod Streptococcus spp. je podobně jako rod Bacillus spp. široký a zahrnuje různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být původci závažných onemocnění, zánětů či zubních kazů. Nás bude ale zajímat druh Streptococcus thermophilus, který není patogen a jeho primární využití je jako multifunkční startovací probiotická kultura při výrobě fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou sýry nebo jogurty. Ve formě zákysové kultury do jogurtů se používá s bakterií Lactobacillus delbrueckii sp. Bulgaricus, a je prokázáno, že tyto dva probiotické druhy společně mírní nesnášenlivost laktózy a zlepšují její stravitelnost.

Kdy je vhodné užívat Streptococcus thermophilus jako probiotikum?

  • Chronické onemocnění ledvin – pomáhá snižovat hladinu uremických toxinů v tlustém střevě
  • Nesnášenlivost laktózy, problémy s jejím trávením – zlepšuje stav pacienta

(18, 19, 20)

Saccharomyces

Další velmi široký rod bakterií Saccharomyces spp., zahrnuje například kvasinky, které jsou po staletí známy jako kvásek nebo kvasnice a mají velký význam v technologii potravin, ale zajímavé jsou i  nutričně. Co se týká probiotických druhů, tak z tohoto rodu je to druh Saccharomyces cerevisiae var. boulardii, který je považován za bezpečnou probiotickou kulturu s velmi dobrým vlivem na střeva, na jejich mikrobiom i sliznice.

Kdy je vhodné užívat Saccharomyces cerevisiae var. boulardii jako probiotikum?

  • Při cestovatelských průjmech.
  • Při antibiotické léčbě (mírní průjem průjmu vyvolaného antibiotiky, pomáhá obnovovat mikrobiom střev).
  • Při průjmech způsobených Clostridium difficile.
  • Akné.
  • Léčba bakterií Helicobater pylori (snižuje vedlejší účinky antibiotik).
  • Syndrom dráždivého tračníku.
  • Crohnova choroba.

(21,22,23)

Snad vám tento krátký přehled pomohl se v základních probiotických kmenech a rodech tak trochu vyznat. Příště něco sepíšu k tématu půdních probiotik.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

  1. WILLIAMS, Nancy Toedter. Probiotics. American Journal of Health-System Pharmacy[online]. 2010, 67(6), 449-458. DOI: 10.2146/ajhp090168. ISSN 1079-2082. [GoogleScholar] [PubMed]
  2. WILKINS, Thad a Jacqueline SEQUOIA. Probiotics for Gastrointestinal Conditions: A Summary of the Evidence. Am Fam Physician[online]. 2017, 96(3), 170-178. PMID: 28762696  [GoogleScholar] [PubMed]
  3. DELZENNE, Nathalie M., Audrey M. NEYRINCK, Fredrik BÄCKHED a Patrice D. CANI. Targeting gut microbiota in obesity: effects of prebiotics and probiotics. Nature Reviews Endocrinology[online]. 2011, 7(11), 639-646. DOI: 10.1038/nrendo.2011.126. ISSN 1759-5029. [GoogleScholar] [PubMed]
  4. RUSSELL, D.A., R.P. ROSS, G.F. FITZGERALD a C. STANTON. Metabolic activities and probiotic potential of bifidobacteria. International Journal of Food Microbiology[online]. 2011, 149(1), 88-105. DOI: 10.1016/j.ijfoodmicro.2011.06.003. ISSN 01681605. [GoogleScholar] [PubMed]
  5. CLEMENTE, Jose C., Luke K. URSELL, Laura Wegener PARFREY a Rob KNIGHT. The Impact of the Gut Microbiota on Human Health: An Integrative View. Cell[online]. 2012, 148(6), 1258-1270. DOI: 10.1016/j.cell.2012.01.035. ISSN 00928674. [PubMed]
  6. SPRITZLER, Franziska. How to Choose the Best Probiotic Supplement. Healthline[online]. 2017 [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/best-probiotic-supplement
  7. KOUTNIKOVA, Hana, Bernd GENSER, Milena MONTEIRO-SEPULVEDA, Jean-Michel FAURIE, Salwa RIZKALLA, Jürgen SCHREZENMEIR a Karine CLÉMENT. Impact of bacterial probiotics on obesity, diabetes and non-alcoholic fatty liver disease related variables: a systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. BMJ Open[online]. 2019, 9(3). DOI: 10.1136/bmjopen-2017-017995. ISSN 2044-6055. [GoogleScholar] [PubMed]
  8. KREMSA, Žaneta a Magdalena NAVRÁTILOVÁ. Komplexní průvodce probiotiky. Praha: Institut funkční medicíny a výživy, 2019.
  9. TACHEDJIAN, Gilda, Muriel ALDUNATE, Catronia S. BRADSHAW a Richard A. CONE. The role of lactic acid production by probiotic Lactobacillus species in vaginal health. Research in Microbiology[online]. 2017, 168(9-10), 782-792. DOI: 10.1016/j.resmic.2017.04.001. ISSN 09232508. [GoogleScholar] [PubMed]
  10. SLOVER, Christine M. a Larry DANZIGER. Lactobacillus: a Review. Clinical Microbiology Newsletter[online]. 2008, 30(4), 23-27. DOI:10.1016/j.clinmicnews.2008.01.006. ISSN 01964399. [GoogleScholar]
  11. DE ANGELIS, M. a M. GOBBETTI. Lactic Acid Bacteria | Lactobacillus spp: General Characteristics. Encyclopedia of Dairy Sciences[online]. Elsevier, 2011, 2011, s. 78-90. DOI: 10.1016/B978-0-12-374407-4.00259-4. ISBN 9780123744074.
  12. ABDEL-RAHMAN, Mohamed Ali, Yukihiro TASHIRO a Kenji SONOMOTO. Recent advances in lactic acid production by microbial fermentation processes. Biotechnology Advances[online]. 2013, 31(6), 877-902.  DOI: 10.1016/j.biotechadv.2013.04.002. ISSN 07349750. [GoogleScholar] [PubMed]
  13. O’CALLAGHAN, Amy a Douwe VAN SINDEREN. Bifidobacteria and Their Role as Members of the Human Gut Microbiota. Frontiers in Microbiology[online]. 2016, 7. DOI: 10.3389/fmicb.2016.00925. ISSN 1664-302X. [GoogleScholar] [PubMed]
  14. ROBERTSON, Ruairi. Why Bifidobacteria Are So Good for You. Healthline[online]. 25.6.2017 [cit. 2020-07-1]. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/why-bifidobacteria-are-good
  15. FUKUDA, Shinji, Hidehiro TOH, Koji HASE, et al. Bifidobacteria can protect from enteropathogenic infection through production of acetate. Nature[online]. 2011, 469(7331), 543-547. DOI: 10.1038/nature09646. ISSN 0028-0836. [PubMed]
  16. CUTTING, Simon M. Bacillus probiotics. Food Microbiology[online]. 2011, 28(2), 214-220. DOI: 10.1016/j.fm.2010.03.007. ISSN 07400020. [GoogleScholar] [PubMed]
  17. WILSON, Debra Rose a Corey WHELAN. Bacillus Coagulans. Healthline[online]. 29.9.2018 [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/bacillus-coagulans
  18. LEE, K., A. R. WALKER, B. CHAKRABORTY, J. R. KASPAR, M. M. NASCIMENTO, R. A. BURNE a Johanna BJÖRKROTH. Novel Probiotic Mechanisms of the Oral Bacterium Streptococcus sp. A12 as Explored with Functional Genomics. Applied and Environmental Microbiology[online]. 2019, 85(21), e01335-19. DOI: 10.1128/AEM.01335-19. ISSN 0099-2240. [GoogleScholar] [PubMed]
  19. GOBBETTI, M. a M. CALASSO. STREPTOCOCCUS | Introduction. Encyclopedia of Food Microbiology[online]. Elsevier, 2014, 2014, s. 535-553. DOI: 10.1016/B978-0-12-384730-0.00324-4. ISBN 9780123847331. [GoogleScholar]
  20. VITETTA, Luis, Hannah LLEWELLYN a Debbie OLDFIELD. Gut Dysbiosis and the Intestinal Microbiome: Streptococcus thermophilus a Key Probiotic for Reducing Uremia. Microorganisms[online]. 2019, 7(8). DOI: 10.3390/microorganisms7080228. ISSN 2076-2607. [GoogleScholar] [PubMed]
  21. WEATHERSPOON, Deborah a Stephanie WATSON. Good vs. Bad Germs. Healthline[online]. 8.2.2017 [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/cold-flu/good-bad-germs#1
  22. CZERUCKA, Dorota a Patrick RAMPAL. Diversity of Saccharomyces boulardii CNCM I-745 mechanisms of action against intestinal infections. World Journal of Gastroenterology[online]. 2019, 25(18), 2188-2203. DOI: 10.3748/wjg.v25.i18.2188. ISSN 1007-9327. [GoogleScholar] [PubMed]
  23. MCFARLAND, Lynne V. Systematic review and meta-analysis of Saccharomyces boulardii in adult patients. World Journal of Gastroenterology[online]. 2010, 16(18). DOI: 10.3748/wjg.v16.i18.2202. ISSN 1007-9327. [GoogleScholar] [PubMed]
  • Začátek formuláře